Ačkoliv se tomu zuby nehty bráním, a dokonce mám pocit, že kdyby jsme to letos vynechali, tak to bude lepší, za týden JSOU VÁNOCE! A musím se přiznat, že jedna z věcí, na kterou se těším je pečení vánočky.
Vánočku mamka pekla každý rok den před štědrým dnem a asi nemusím říkat, že s tou kupovanou toho měla pramálo společného. Jednak velikostí připomínala malého mamuta, a jednak ji mamka napěchovala rozinkami, oříšky, mandlemi a čokoládou (to miluje zejména můj bratr a poměr čokoláda-těsto 1:1 by byl dle něj ideální) a byla naprosto delikátní. Recept na vánočku mamka měla léta letoucí od paní Foralové a časem přibyl ještě recept od tetičky Radany a vznikalo dilema, která vánočka je lepší. V době, kdy mí bratři byli ve vývinu a sežrali toho přibližně jako polský zájezd, se pekly oba recepty. Teď je situace jiná, apetit mých bratrů se vrátil do jakéhosi normálu, navíc jedna vánočka se peče ve městě a jedna u nás... Aby nebylo převánočkováno tak vzniká dilema, který recept si vybrat... Vzhledem k tomu, že mám ještě týden čas, budu přemýšlet, kterému receptu dát přednost. Za týden se uvidí s výsledkem i receptem...
Žádné komentáře:
Okomentovat